Spánek není jenom opakem aktivní činnosti

duben 2019

Po náročném dnu přichází zasloužený odpočinek v podobě spánku. Dochází k uvolnění svalů, snížení teploty těla, zpomaluje se dýchání a snižuje se krevní tlak.

Tento relaxační stav je charakteristický tím, že dochází ke snížení mentální i motorické aktivity. Při spánku dochází ke změnám v mozkové aktivitě doprovázené ztrátou vědomí (nebojte se) a snížení citlivosti na okolní podněty. Jednoduše řečeno spánek představuje formu regenerace těla i duše po vší námaze v době denní aktivity. Dochází při ní k maximálnímu odlehčení téměř všech životních funkcí v pohybovém aparátu i v centrálním nervovém systému.

 

Už jste slyšeli o NREM a REM spánku?

Třetinu života prospíme, proto stojí za to zabývat se tím, co je to spánek a jak nás může ovlivnit. Délka spánku je u každého individuální a rozpětí se pohybuje od 4 do 12 hodin. Nicméně zdravý průměr je 7-8 hodin.  Ačkoliv se může zdát, že od usnutí do probuzení prostě a jednoduše jenom spíme, je to složitější.  Dospělý člověk se může nacházet ve třech základních stavech, a to je bdění, NREM a REM spánku. Jednotlivé stavy mají rozdílné pohyby očí, jinou míru svalového napětí a také elektrické aktivity neuronů. Podívejme se nyní na fáze spánku konkrétně. Nejprve si vysvětleme pojmy NREM a REM. Je to zkratka z anglického non rapid eye movement (NREM), tedy spánek bez rychlých očních pohybů a rapid eye movement (REM), tedy spánek s rychlými očními pohyby.  Přesto, že NREM a REM spánek se z pohledu chování projevují velice podobně, činnost neuronů v REM fázi se podobá spíše stavu bdělosti.

 

Polovina spánkového procesu je ve fázi NREM spánku

Člověk obvykle usíná ve fázi NREM, která má čtyři vzájemně odlišná stádia. Usínání se překlopuje do lehkého spánku, poté do hlubokého a nakonec do nejhlubšího.  Během těchto stádií se zpomaluje srdeční akce, klesá krevní tlak a zornice se zužují. V první fázi NREM spánku se často objevují tzv. svalové záškuby. Jistě to všichni známe. Ležíme v posteli, usínáme a najednou nám cukne ruka, nebo noha. Jsme ještě ve stavu vědomí, ale za pár okamžiků se propadneme do spánku a vědomí ztratíme. Tato fáze zaujímá skoro polovinu celého spánku a vyznačuje se také svalovým uvolněním. Teprve z této stanice můžeme přestoupit do dalších dvou fází hlubokého spánku. Pokud spíte vedle někoho, kdo mluví ze spaní, nebo je náměsíčný, tak se tyto jeho noční excesy dějí právě v této fázi hlubokého spánku.  Ještě existuje čtvrtá fáze  NREM spánku a z té je nejtěžší spáče probudit.  A k čemu je dobrá? Dochází v ní k upevňování deklarativní paměti. To znamená, že náš mozek ukládá vzpomínky a faktické znalosti, které jsme nabyli.

 

REM spánek je důležitý pro paměť

Teprve po NREM spánku se dostaví REM spánek. Nazýváme ho také aktivním spánkem a jak jsme si už řekli, je charakterizována rychlými očními pohyby. Zároveň během této fáze dochází k útlumu svalového napětí kosterního svalstva. A právě v tomto typu spánku se nám zdají „živé“ sny.  V průběhu noci se nám fáze spánku střídají, to znamená, že pravidelně přecházíme z NREM fáze do REM a naopak. REM spánek zaujímá asi 20–25 % celkové doby spánku u dospělých, jeho celková doba trvání je asi 90–120 minut. Úseky REM fáze se opakují 4–5 krát v průběhu noci a na jejich konci dohází k probuzení. Také tato část spánku je důležitá pro paměť. Upevňujeme si tzv. paměť procedurální, která je důležitá při osvojování si postupů, a také prostorovou paměť. A to ještě není vše. V této fázi si také čistím hlavu, a to v tom smyslu, že posilujeme významné podněty a oddělujeme je od těch slabých, nevýrazných.

 

Rozdíl mezi bděním a spánkem

V bdělém stavu dochází ke katabolickým procesům, tělo spaluje kyslík a potravu a získává tak energii pro celou řadu tělesných a duševních aktivit. Při tomto procesu se spotřebovává více energie, než kolik se jí vytváří a tělo proto využívá svých zásob. V průběhu spánku se ovšem dostáváme do stavu, při kterém naopak probíhá ukládání energie, obnovy a produkce hormonu růstu. Produkce růstového hormonu, a tedy zdravého a pravidelného spánku, je důležitá především u dětí. Jelikož existuje řada důkazů o vlivu dlouhodobého nedostatku kvalitního, klidného spánku na růst malých dětí. I v dospělosti má růstový hormon své důležité funkce, avšak na rozdíl od dětského věku nepodporuje růst a vývoj, ale umožňuje regeneraci organismu a obnovení sil.

Tak ještě si stále myslíte, že spánek je jednoduchá záležitost? A že třeba není tak důležitý? Právě naopak. Ovlivňuje celou řadu funkcí, a to nejen fyzických, ale i mentálních. Proto je velmi důležité spánek nepodceňovat. Jde o prostředí, ve kterém spíte a také o to, na čem spíte.

 

 

Mozkové závity vám roztočí Eva Fruhwirtová Leopolda Pokorného 24/28, Třebíč 674 01 fruhwirtova@mozkoherna.cz / +420 737 103 866