Tip na štěstí: každý den se více hýbejte

Dveře se před námi sami otevírají. Televizi přepínáme dálkovým ovladačem z křesla, dokonce i světla umíme ovládat přes chytrý telefon. Přesto cítíme nespokojenost.

Duševní vzpruhou je turistika a cyklistika. Jednoduše řečeno více pohybu. Skupina vědců zkoumala, jaký druh přepravy má nejlepší vliv na naši náladu. Studie se zúčastnilo přes 3 000 lidí a věci zkoumali dopravu autobusem, vlakem, autem, metrem, na kole a pěšky. Nejspokojenější lidé byli ti, kteří do práce chodili pěšky. Dalo se to čekat? Jiná studie, která trvala 18 let, zkoumala Brity přinesla stejný výsledek. Lidé, kteří dojížděli do práce na kole nebo chodili pěšky, pociťovali výraznější duševní pohodu. Pohybem ke štěstí tedy není klišé, ale vědecky potvrzená premisa.

Cítit život

Cesta na kole nebo pěšky vede přes park, kolem zahrad, protíná řeku, míjí trávník. Vidíme, jak přichází jaro, slyšíme ptáky, cítíme krásnou vůni stromů, květin i zemitou vůni půdy a trávy. Chůze je smyslovější zážitek než jízda autem. A to blahodárně působí na naše vjemy a tím i na mozek a na naši náladu.

Lék proti lidské nespokojenosti

Před 160 lety v knize Život v lesích popsal Henry David Thoreau přírodu jako lék proti lidské nespokojenosti. Pamatujete si na ten pocit, když jdete lesem a vdechujete vlhký čerstvý vzduch, sluneční paprsky proskakuji mezi větvemi stromů, našlapujete po měkké vrstvě trávy a listů a obepíná vás neuchopitelný pocit klidu. Vnímáte svůj dech, šumění lesa a zpěv ptáků. Japonci praktikují shinrin-yoku, doslova „koupání v lese“. Tento termín byl poprvé použit v roce 1982 a tuto terapeutickou metodu aplikují miliony Japonců. Odnášejí si z ní „outdoorfiny“. Nasávání vjemů, vůní a zvuků přírody, odhlučnění městského života podporuje fyzické i duševní zdraví. Japonský profesor Quing Li studoval efekt shinrin-yoku a zjistil, že praktikování lesního koupání snižuje hladinu kortizolu v krvi a posiluje imunitní systém. Kortizol je hormon, který způsobuje vysoký tlak a připravuje naše tělo na stresovou reakci. Dlouhodobá vyšší hladina kortizolu není dobrá.

Kde vzít čas na pohyb?

Přesně tuto otázku jsem si před několika lety kladla také. Prozradím vám nyní, jak to dělám já. Skloubit pohyb a setkávání s lidmi je totiž velmi snadné. Není potřeba řešit vše přes telefon, ale za kolegou prostě zajdu. Přátele místo kávy zvu na procházku. I pracovní věci se dají řešit při procházení. V Praze se vyhýbám eskalátorům. Jsem členem Klubu českých turistů a vyrážím s nimi na víkendové výšlapy. Některé schůzky plánuji tak, aby na ně mohla dojít pěšky a nemusela autem (když připočtete dobu hledání místa k parkování, tak je rychlejší jít pěšky).

Závěrem. Když vyrazíte do lesa, nepřemýšlejte nad tím, jaké místo by se dobře vyjímalo na fotce na Instragramu, ale prožijte si ten čas v lese sami se sebou.

Eva Fruhwirtová