Výchova bez hranic nefunguje. Děti potřebují slyšet ne

září 2019

Existuje perfektní rodič a dokonalé dítě? Na internetu tvrdí, že ano. 

Začátkem září jsem se potkala v Moravském Krumlově na semináři se speciální pedagožkou Lenkou Bínovou. Téma bylo pro třaskavé – má smysl dětem nastavovat hranice? Já odpověď mám a paní Bínová na příkladech z praxe ukázala, že ano.

Poslední roky lze vypozorovat trend, který klade na rodiče obrovské nároky. Ale i na děti. Perfektní rodič, o kterém píšou různé internetové poradny, totiž ve skutečnosti neexistuje. Pod tlakem výkonu se ocitá i dítě.  Sotva umí správně česky, už má ve školce angličtinu, nezvládne se vysmrkat a chodí na flétnu, s obtížemi ještě zvládá pohyb po schodech, ale chodí na bruslení. Táta chce mít z dvouletého syna Berdycha, přitom malý Pavlík nemá ještě vyhraněnou pravou a levou ruku. Podle Bínové společnost zapomíná na vývojové fáze dětí a stále se snažíme je i rodiče někam hnát.

Vychováváme děti tak, aby to pak jednou zvládly bez nás

Stanovení hranic a respektování autorit je pro dítě nesmírně důležité. „Pokud ho to nenaučíme doma, tak se potom ve světě ztratí a bude mít problémy,“ upozorňuje Lenka Bínová a rodičům vzkazuje: „Při výchově platí dvě základní pravidla, která bychom měli znát. Dětem nastavujeme hranice proto, aby to pak ve škole a v dalších etapách života zvládly i bez mámy a táty. A také to, že kdo nastavuje hranice, je neoblíbený.“ Neznamená to, že když dětem jasně ukážeme, co už je přes čáru, že je nemáme rádi. Právě naopak.  Dnešní kult výchovy nevýchovou nevede k ničemu dobrému. Děti, které žijí ve vakuu svobody a dělají si co chtějí, vyrůstají v malé tyrany. A pak si myslí, že to takto funguje venku – ve škole a pak i v práci.

Tlak na výkon ubíjí emoce

Doba se mění, ale děti jsou pořád stejné. Potřebují mít pocit bezpečí, nutně potřebují mít režim, protože ten jim dodává pocit jistoty. Dítě má právo na své pocity a jejich vyjádření. Není špatné projevit zlost a nechuť. Jedině tak se naučí své emoce zvládat a ovládat. „Dítě přežije ve světě jen tehdy, když v dětství uslyší ne,“ zdůrazňuje Lenka Bínová. Díky tomu se totiž může posunout, naučit se překonávat překážky a jde do života zocelený. Závěrem Lenka Bínová ocenila práci především učitelek v mateřské školce a vyzvala je, aby i přes různé tlaky společnosti, rodičů i zřizovatelů, vydržely a měly stále na první místě dítě a to, co je pro ně dobré. Ne všechny metody a postupy, které jsou „staré“, jsou špatné. Naopak jsou osvědčené praxí. Dítě potřebuje málo, jen my dospělí máme pocit, že toho musí mít hodně.

Když půjdete dnes pro dítě do školky nebo do školy, zeptejte se ho raději Jak se máš, než Co ses dneska naučil.

Eva Fruhwirtová

 

Děkuji organizátorům z projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání moravskokrumlovska II za to, že tento seminář uspořádali.